150 let odkazu Tomáše Bati ve vzdělávání
2. dubna 2026„Není nás v republice tak mnoho, abychom to ve světovém závodění vyhrávali množstvím. A proto je třeba, aby se našim dětem hned na začátku jejich životní dráhy dostalo tolik příležitosti k vzdělávání, kam až sahají jejich přirozené schopnosti.“
Tato slova pronesl v roce 1931 Tomáš Baťa. Globální podnikatel, zlínský rodák a starosta, který zásadním způsobem ovlivnil podobu vzdělávání ve Zlíně. Nadcházející 150. výročí jeho narození (3. dubna 1876) je příležitostí připomenout si, jak byl Baťův přístup ke vzdělání na svou dobu nevídaný: systematický, vizionářský a pevně propojený s praxí.
Již od počátků svého podnikání v roce 1894 vyhledával Tomáš Baťa (1876–1932) kontakt s akademickým prostředím, diskutoval s odborníky a hledal odpovědi na otázky. Přátelství a spolupráce s osobnostmi, jako byli Hugo Vavrečka, František Hodáč či Karel Engliš, formovaly jeho pohled na vzdělání. V roce 1918 uspořádal ve Zlíně sérii univerzitních přednášek, které zaměstnancům i veřejnosti přiblížily oblast geologie, sociologie či národní hospodářství. Ve stejném roce začal s budováním propracované vzdělávací soustavy. Od večerních kurzů pro zaměstnance (tzv. zdokonalovací vzdělávání v technologických oborech, později i v cizích jazycích a dalších specializacích) se systém vyvinul až do podoby Vyšší lidové školy Tomáše Bati (1932).
Obuvnický kurz, 1924
Základem odborné přípravy se stala Baťova škola práce (1925), určená chlapcům od 14 let a od roku 1929 i dívkám. Učni byli označováni jako Mladí muži a učnice jako Mladé ženy. Ve 30. letech vznikly další stupně vzdělání, a to mistrovská a průmyslová škola. Firma spolupracovala s Obchodní akademií v Uherském Hradišti a po pár letech vznikla pobočka ve Zlíně. V roce 1937 následovala samostatná Obchodní akademie Tomáše Bati pro zahraniční obchod a víceoborová Průmyslová škola s maturitou. Soustavu doplnily specializované ústavy: manažerská škola Tomášov (1938–1940) a Škola umění (1939).
Po zvolení starostou Zlína v roce 1923 Baťa prosadil modernizaci veřejného školství, zahájil výstavbu nových škol a reformu obsahu výuky. Ve spolupráci se Stanislavem Vránou zavedl od roku 1929 na Masarykově pokusné škole experimentální program, který si rychle získal uznání a rozšířil se do dalších škol ve Zlíně i okolí.
Pohled na školní čtvrť, v popředí Masarykovy školy, na jejichž místě dnes stojí Univerzitní centrum a Kongresové centrum
Celá Baťova vzdělávací koncepce tak spojovala odbornost, osobní odpovědnost a morální výchovu. Jeho odkaz nám i po 150 letech připomíná, že investice do vzdělání je nejjistější cestou k dlouhodobému rozvoji a prosperitě celé společnosti.
Pokud se chcete o Tomáši Baťovi a firmě Baťa dozvědět více, podívejte se na webový portál tomasbata.org, který pro vás připravilo Informační centrum Baťa.
