Vědecké publikování
Publikační činnost a akademické psaní jsou nedílnou součástí vědecké komunikace, tedy i práce vědce či univerzitního pedagoga. V každé odborné nebo vědeckovýzkumné práci předkládá její autor množství informací a poznatků. Dodržování zásad pro tvorbu odborného textu často ovlivňuje úspěšné přijetí textu k publikování. Zároveň může pomoct v získání většího vědeckého dopadu a citovanosti.
Pravidla psaní odborného textu
Odborný text by měl splňovat následující body:
- mělo by být jasné, proč daný text píšeme (text odpovídá na námi položené otázky) a je jasné, že autor má přehled v dané problematice (text demonstruje pochopení předmětu zkoumání),
- text je strukturovaný, logicky členěný, sdružuje do celku a vztahu související témata a zjištění,
- předkládané teze, názory, argumenty jsou podpořeny fakty, daty, důkazy,
- použité zdroje jsou řádně citovány,
- styl psaní je formální, jasný, vyvážený, konzistentní, terminologicky přesný.
Struktuře, stylu a formátování odborného textu se věnuje také prezentace Vladimíra Sedlařík — Publikace v odborných časopisech nebo interaktivní tutoriál Jířího Kratochvíla — Pravidla psaní odborného článku. Formální stránce a struktuře odborného textu se věnuje i Jiří Menoušek.
Pokyny pro autory
Součástí přípravy odborného textu je pečlivé prostudování pokynů pro autory, v nichž vydavatel vědeckého časopisu definuje základní formální náležitosti textu, včetně strukturování textu, tzv. submission / manuscript guideline. Instrukce pro autory od nejznámějších vydavatelů:
- Elsevier Submission Guideline
- MDPI Information for Authors
- PLOS One Submission Guidelines
- Springer Journal Author
- Taylor and Francis instructions for authors
- Wiley Author Resources
Správné uvedení afilace a autora
Aby se nestalo, že bude váš výsledek v databázích jako je Web of Science nebo Scopus zařazen pod jinou instituci, dávejte pozor při odesílání své práce na uvedení správného názvu univerzity a fakulty, případně používejte svůj jednoznačný identifikátor (ORCiD, ResearcherID, Scopus Author Identifier).
Afiliace musí vždy obsahovat plný název univerzity, dále je pak možné uvést konkrétní fakultu či ústav. U článků publikovaných v zahraničních časopisech je vhodnější zapisovat název univerzity bez diakritiky:
Tomas Bata University in Zlin
V případě článků v českých časopisech je vhodné uvést název:
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Rozepíšeme-li následně do údajů o afiliaci i nižší organizační jednotky, může zápis vypadat např. takto:
Department of Food Analysis and Chemistry, Faculty of Technology, Tomas Bata University in Zlin
nebo
Department of School Education, Faculty of Humanities, Tomas Bata University in Zlin, Zlin, Czech Republic
V případě, že autor publikuje pod dvěma afilacemi, je třeba uvést je v rukopise vždy odděleně a po vydavateli žádat, aby tyto formální náležitosti dodržel.
Jméno a příjmení autora musí být v rukopise uvedeno v přirozeném pořadí. Při uvedení v invertovaném pořadí „příjmení, jméno“ je autorovi v citačních databázích založen profil pod jménem, nikoli pod příjmením.
Hlášení chyb v databázích Web of Science a Scopus
V případě nalezení chyby ve vašich záznamech ve Web of Science je možné požádat o změnu údajů pomocí formuláře nebo kliknutím na „Suggest a correction“ přímo u každého záznamu. V druhém případě budou ve formulář předvyplněny údaje pro identifikaci daného článku.
Pokud naleznete chybu v databázi Scopus, lze k jejímu nahlášení využít tento formulář.
V případě nejasností s hlášením chyb do databází Web of Science a Scopus vám rádi poradíme na e-mailu: vedavyzkum@k.utb.cz.
Kde je vhodné publikovat
Nová Metodika 17+ si klade za cíl účelově nedeformovat vědecké bádání, přimět vědce dělat dobrou vědu, publikovat v časopisech, které jsou v daném oboru s ohledem na misi výzkumu nejlepší a orientovat se na kvalitu nikoli kvantitu. Metodika Rady pro výzkum, vývoj a inovace blíže definuje publikační výstupy (články v časopisech, články ve sbornících) a jejich atributy, které musí splňovat pro kladné hodnocení těchto výsledků.
Nemusí být vždy jednoduché najít ten správný zdroj pro publikování vaší práce. Následující řádky by vám měly poradit s výběrem vhodného zdroje.
Odborný článek
S výběrem vhodného časopisu vám pomohou nástroje přímo od samotných vydavatelů, např.
Pro dobrou vědu je dobré znát uznávané časopisy ve svém oboru, čerpat z nich podklady pro svůj výzkum a publikovat v nich výsledky svého výzkumu. Pokud si nevíte rady s výběrem konkrétního časopisu pro publikování vašeho článku, poradíme vám, kde tyto časopisy najít, na adrese vedavyzkum@k.utb.cz.
Pozor na predátorské praktiky rozšířené mezi vydavateli. Pokud ve zvoleném časopisu budete publikovat poprvé, pečlivě si časopis prověřte prostřednictvím stránky Vím, kde publikuji!
Celosvětově uznávané odborné časopisy se sdružují v bibliometrických databázích Web of Science a SCOPUS. Ty představují základní pilíř pro hodnocení vědy a výzkumu v ČR. Pro jednotlivé obory mohou existovat i specializované oborové databáze.
# WEB OF SCIENCE
Web of Science je multioborová bibliografická databáze abstraktů a referencí článků z prestižních vědeckých časopisů z celého světa. Databáze Web of Science obsahuje kolekci Core Collection, která poskytuje přístup k více než 78 milionů záznamům ze špičkových časopisů, sborníků z konferencí a knih v oblasti přírodních věd, společenských a humanitních věd a umění.
Podrobný návod, jak vyhledávat v databázi Web of Science Core Collection.
Seznam časopisů v databázi Web of Science najdete: http://jcr.clarivate.com
Web of Science obsahuje seznam časopisů s impakt faktorem prostřednictvím databáze Journal Citation Reports (JCR).
JCR poskytuje následující informace:
- nejčastěji citované časopisy v daném oboru,
- časopisy s nejaktuálnější tematikou v daném oboru,
- časopisy s největším vlivem v daném oboru,
- časopisy s nejvíce vydanými články v daném oboru,
- porovnání dat z daného oboru s normou (benchmarkem).
Video o Journal Citation Reports a výpočtu IF: https://youtu.be/UB-DEn19lrk
Informace o JCR: http://wokinfo.com/media/mtrp/jcr_qrc_cz.pdf
# SCOPUS
Scopus od společnosti Elsevier je multioborovou bibliografickou a citační databází recenzované literatury. Databáze Scopus obsahuje záznamy z vědeckých časopisů, knih, sbornících a přináší ucelený přehled o výkonu světového výzkumu v oblasti vědy, techniky, medicíny, společenských a humanitních věd, umění.
Seznam časopisů v databázi Scopus najdete: https://www.scimagojr.com/
Bohužel i do obsahu databáze Scopus pronikly některé nekvalitní časopisy (známé také pod označením predátorské). Proto je potřeba vyhodnocovat kvalitu časopisů i v rámci samotné databáze Scopus a neřídit se pouze prostým faktem, že časopis je do Scopusu zařazený.
Studie o predátorských časopisech ve Scopusu (IDEA CERGE)
# ERIH PLUS
ERIH PLUS je seznam vědeckých časopisů z oblasti humanitních a sociálních věd se základními informacemi o nich.
ERIH PLUS vznikl převedením původního obsahu ERIH ze serveru European Science Foundation (ESF) na server Norwegian Social Science Data Services (NSD) se sídlem v norském Bergenu. Ke změně ERIH na ERIH PLUS došlo na začátku července 2014.
ERIH PLUS na rozdíl od předcházejících seznamů:
- zahrnuje sociální vědy,
- nové disciplíny pro oborové zařazení (zatím pouze v přihlašovacím formuláři, ne ve vyhledávání),
- nové informace o časopisech — eISSN, URL, status, peer review,
- informace o vztahu časopisu k Open Access (SHERPA RoMEO),
- nabízí zpětnou vazby u každého časopisu,
- zařazeny jsou i časopisy vydávané mimo EU,
- nová kritéria pro zařazování časopisů do seznamů,
- nové postupy pro přijímání nových časopisů,
- kategorie A,B/INT1, INT2 a C/NAT nahrazeny autorstvím (mezinárodní, národní, lokální),
- byly zrušeny panely expertů pro posuzování časopisů — rozhoduje NSD, ve „zvláštních případech“ Poradní skupina ERIH PLUS (ERIH PLUS Advisory Group).
Více informací o ERIH PLUS https://dbh.nsd.uib.no/publiseringskanaler/erihplus/
Odborný článek o zařazování do ERIH PLUS http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/zarazovani-casopisu-do-erih/
# DOAJ
DOAJ (Directory of Open Access Journals) je prověřenou listinou kvalitních volně dostupných časopisů. Databázi vytváří švédská University of Lund a veškeré indexované časopisy procházejí pečlivou kontrolou. Do systému tak nemohou proniknout tzv. predátorské časopisy. V současnosti obsahuje seznam téměř 14 000 časopisů napříč všemi vědeckými obory.
Konference / stať ve sborníku
Podobná strategie existuje i pro účasti na konferencích a publikačních výstupech z nich. Sborníky jsou také sdružené ve Web of Science a SCOPUS:
- v databázi SCOPUS ve zdrojích („Sources“) typu Book Series nebo Conference Proceedings:
- v databázi Conference Proceedings Citation Index společnosti Thomson Reuters má zdroj přidělen kód ISBN nebo ISSN, případně oba tyto kódy:
O nadcházejících vědeckých konferencích informuje služba ConferenceAlerts.
I v oblasti vědeckých konferencí se začaly vyskytovat účelové konference s prakticky nulovým přínosem pro vědeckou komunitu. Abychom se vyvarovali výjezdům na takovéto akce, byla zřízena služba Think, Check, Attend. Zároveň je vhodné probrat případný výjezd na konferenci s některým ze zkušenějších kolegů.
Odborná kniha
Hodnocené knihy vykazované s příznakem B a kapitoly v odborné knize vykazované s příznakem C:
- více jak 50 stran,
- je recenzovaná,
- prezentuje původní výsledky výzkumu,
- má ISBN, případně ISMN a další náležitosti.
Pokud je kniha vydána v ČR, musí být povinný výtisk registrován v Národní knihovně ČR. Pro výsledky typu „Odborná kniha“ publikované v zahraničí představuje verifikaci: Odkaz na Digital Object Identifier (DOI) nebo Open Access (OA), dohledatelnost v mezinárodně uznávaném katalogu, resp. Ověření vratnou výpůjčkou od vykazující instituce stvrzené poskytovatelem.